Napadlo vás někdy, proč si všichni na Vánoce zdobíme stromeček? Vždyť podle křesťanské tradice jsou Vánoce oslavou narození Ježíše v Betlémě, tak jak s tím souvisí nějaký ozdobený jehličnatý strom?
Odpověď zní: Nijak. Zdobení stromů, nebo aspoň větviček je mnohem starší než slavení Vánoc, křesťané si pak tento zvyk časem převzali a pozměnili si ho do podoby, kterou známe dnes.
Za slavení Vánoc pokuta pět šilinků
Církev původně byla proti zdobení stromků, protože to považovala za pohanský zvyk. Není divu, zdobení stromků a větviček se objevovalo už u Germánů, Keltů i Římanů. Jehličnaté stromy totiž zůstávají zelené i přes zimu (na rozdíl od listnáčů), a tak je pochopitelné, že je naši vzdálení předci používali jako ozdoby.
Odpor k „pohanským tradicím“ došel tak daleko, že v Anglii roku 1644 bylo dokonce zdobení vánočních stromků zakázáno zákonem. V tehdejším parlamentu totiž měli většinu puritáni, kteří vyžadovali oslavu narození Ježíše čistě v křesťanskéma střídmém duchu. Kromě stromu tedy zakázali i zpívání koled, tancování a především pití alkoholu.
Zákon se rozšířil i do Ameriky. Například v Massachusetts bylo slavení Vánoc od roku 1659 zakázáno pod pokutou pěti šilinků, protože bylo považování za pohanský zvyk.
Na obrázku: Vánoční stromeček tak, jak ho známe dnes.
První moderní vánoční strom měl shořet
Vánoční stromky, jaké známe dnes, se začaly objevovat v Německu a Pobaltí v patnáctém století. V Lotyšské Rize dokonce najdete značku, kde byl údajně postaven první skutečný vánoční stromek.
K této značce se váže zajímavý příběh. V Pobaltí v patnáctém století fungovalo kupecké Bratrstvo černohlavců. Když se roku 1510 blížil Zimní slunovrat, rozhodlo se několik Černohlavců, že půjdou do lesa, aby našli ten největší jehličnatý strom. Ten pak dali obyvatelům Rigy jako dar. Tehdy se totiž při Zimním slunovratu vždy tradičně spálilo poleno, s nímž mělo shořet i všechno zlé. Kupci chtěli tento zvyk vylepšit, a tak měl stejný osud jako poleno dřeva stihnout celý strom.
Strom byl ale moc velký a lidé se báli, že by mohl zapálit i okolní budovy, a tak zůstal stát na břehu řeky Dougavy. U něj se začali lidé sházet, slavit, pít a zkrátka hodovat. U té příležitosti si strom i ozdobili. Tato událost měla takový úspěch, že se z ní stala tradice, která se postupem času v různých formách rozšířila i do zbytku světa, kde si dnes zdobí vánoční stromeček.
Tento příběh je velmi pravděpodobně do značné míry smyšlený, nicméně pravdou zůstává, že se první moderní vánoční stromky skutečně objevily v Pobaltí a posléze v Německu. Pokud jde ale obecně o zdobení stromků, nebo aspoň větviček, tak to je ještě starší než křesťanství samo.
Na obrázku: Místo, kde stál možná 1. vánoční stromeček.
