Vláda australského státu Victoria rozhodla o vybudování nové dálnice napříč posvátným územím kmene Djab Wurrung. Za oběť této dálnci tak padl i posvátný strom, který symbolizoval sílu a růst tohoto kmene.
Úřady ve státu Victoria nechaly porazit 350 let starý strom (druhu eucalyptus melliodora) v rámci budování nové dálnice, která má zbezpečnit a zrychlit dopravu ve zdejší lokalitě. Dle úřadů vše proběhlo legálně, jelikož strom nebyl na seznamu chráněných památek. Strom dle nich navíc byl starý „jen“ sto let a nejednalo se o vzácný druh.
Hlavním důvodem pro odstranění stromu byla bezpečnost provozu. Nová dálnice totiž vzniká v rámci rozvoje současné dálniční sítě a má zbezpečnit úsek mezi městy Ballarat a Stawell. Právě zde podle úřadu za minulých sedm let bylo více než 100 nehod, při nichž zemřelo 11 lidí a více než 50 jich bylo vážně zraněno.
Fotografie pokáceného stromu, kterou na Twitteru sdílela uživatelka Meriki Onus.
Poražený strom ale patřil mezi posvátné stromy kmene Djab Wurrung, a sice mezi tzv. birthing trees (volně přeloženo stromy narození). Semeno těchto stromů je smícháno s placentami narozených dětí tohoto kmene, z kterých má čerpat sílu a růst společně s celým kmenem. Některé ženy v rámci této tradice i nadále zakopávají placenty svých dětí ke kořenům tohoto stromu. Tyto stromy ale nemají jen symbolický význam, členové kmene pod jejich koruny chodí jako na místo odpočinku, meditace a především duchovní podpory.
Proti pokácení se zvedla vlna odporu. Policie přímo na místě pozatýkala desítky (podle BBC 25, podle The Guardian 50) demonstrantů, kteří strom bránili a někteří přitom lezli i do jeho koruny, aby zabránili pokácení. Po samotném odstranění stromu zhruba 1 200 australských akademiků poslalo vládě státu Victoria otevřený dopis, ve kterém odsoudili toto počínání a vyzvali ji, aby příští plánování výstavby dálnic probíhalo citelněji k těmto významným místům.
Pokud se chcete o této události dozvědět více, můžete si přečíst, jak o ní informovala česká média, případně, pokud vám nedělá problém angličtina, články na The Sydney Morning Herald,, BBC a The Guardian, z nichž jsme vycházeli, anebo otevřený dopis australských akademiků.
Autorem úvodní fotografie je The Woolshed Thurgoona Landcare Group.