Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovinu tvoří smrk ztepilý. Právě o něm se v poslední době hojně debatuje, jestli do naší krajiny patří, nebo ne. Smrk byl totiž v minulosti hojně vysazován na úkor jiných našich stromů. Nicméně říci, zdali je smrk původní nebo ne, je velice složité.
České lesy jsou ze 73 % tvořeny jehličnany (podle dat z roku 2015). Vůbec nejčastějším stromem v našich lesích je smrk (51 %), následuje borovice (16 %), buk (8 %) a dub (7 %). Zbylé druhy tvoří už jen velmi malou část lesů. Nicméně v poslední době převažuje přesvědčení, že pro naši krajinou jsou typické spíše listnáče, a to zejména dub a buk. Jak se tedy stalo, že jehličnany tvoří více než dvě třetiny našich stromů v lesích?
›› Typické vzezření české říčky protékající lesem
Dřevo bylo v historii naprosto klíčovou surovinou, a proto naše lesy začaly rychle mizet. V 18. století se tedy začali ve velkém vysazovat smrky (ale i borovice), které rostou relativně rychle. Takovéto dřevo bylo často vytěženo už po 40 letech. Smrk v tomto ohledu splnil svou roli, České země se podařilo zalesnit, nicméně jako výsledek tu nyní máme zranitelné smrkové monokultury místo odolnějších smíšených lesů a jiných druhů stromů. Např. před protežováním smrku u nás byla dominantním jehličnanem jedle, která dnes tvoří pouhé jedno procento lesů.
›› Pohled na Malou Úpu a v pozadí tyčící se Sněžka
Smrk ale není pro naši krajinu neznámý. Přirozeně se nachází v horských a podhorských oblastech. Tzv. podmáčené smrčiny ale najdete i v podstatně nižších výškách. Velmi zajímavá v tomto ohledu je studie vědců z Univerzity Karlovy, kteří analyzovali pyl starý tisíce let. Tato tzv. palynologická analýza odhalila, že smrk u nás zhruba před 9 000 lety vystřídal do té doby hojnou borovici. Ještě zajímavější je, že smrk se podle této studie nezřídka nacházel i v nižších polohách, kde bychom ho nečekali.
Jehličnany včetně smrku mají v naší krajině své místo.
O „přirozeném původu“ dubu, buku a dalších stromů u nás asi nikdo nepochybuje. Nicméně je otázkou, jak velkou část stromů by tvořili jehličnany bez zásahů člověka. Jak totiž ukazuje výše zmíněná studie, jehličnany (včetně smrku) mají v naší krajině své místo. Na druhou stranu to rozhodně neznamená, že smrkové monokultury představují ideální způsob pěstování lesů.
