Boj vyhrála LÍPA

Lípa patřila mezi Slovany k nejoblíbenějším stromům, a tak není divu, že se stala naším národním stromem. Stejně tak oblíbený byl ale i dub. Zatímco lípa byla spojována s ženskými božstvy, dub zastupoval mužský prvek. Nicméně pomyslný souboj vyhrála právě lípa, a proto její listy najdeme jak na bankovkách, tak třeba i na prezidentské standartě.

Lípa velkolistá se za vhodných podmínek může dožít i 1 000 let.

Naši předci proto lípu považovali za symbol života a čistoty a věřili, že dokáže odehnat zlé duchy. Mnohdy byla vysazována při narození nového dítěte, či různé rody si na svém dvoru opečovávaly památnou lípu, s kterou spojovali svůj vlastní osud. Pokud tato lípa zemřela, znamenalo to pro celý rod neštěstí.

Lípa velkolistá se za vhodných podmínek může dožít i 1 000 let.
Lípa má ale i praktické přednosti. Její dřevo je lehké, měkké, a tak se dobře opracovává. Kromě nábytku se z ní vyrábí i hudební nástroje a umělecké předměty. Velmi užitečným je i lipový med, který se už po tisíce let používá jako lék na mnohé choroby. Ten se uchovává v sudech vyrobených také z lípy, protože si tak lépe drží svou vůni a chuť. Kromě toho má lípa díky své košaté koruně krásný vzhled a tak se vysazuje i jako okrasný strom.

Pohled do historie

Dub má ale také spoustu výhod, např. jeho dřevo je tvrdé a odolné, proč se tedy naši předci rozhodli právě pro lípu? Češi si ji zvolili za svůj národní strom na Všeslovanském sjezdu v roce 1848. V této době bylo české národní obrození v plném proudu, a proto Češi hledali různé symboly, skrze které by svůj národ posílili. Např. česká hymna byla uvedena jen o 14 let dříve, tj. v roce 1834. Volba lípy pak byla z velké části reakce na Frankfurtský sněm, který proběhl pár měsíců před Všeslovanském sjezdem a Němci si na něm zvolili jako svůj národní strom právě dub. Dub se tak stal ryze německým, a tudíž v očích mnoha Čechů ztratil svou popularitu.